„Jednou z nejdůležitějších schopností je schopnost rozhodovat se chytře, moudře a v Božím duchu. Jenže bohužel často nevíme, jak na to. Mohou nám v tom pomoci jezuité, následovníci Ignáce z Loyoly, který na základě své zkušenosti systematicky popsal, jak při rozhodování postupovat.“ 

To není markentingový slogan ani zázračný recept na život, ale rovnou citát z útlé knížečky autorů Samuela Prívary, který působí jako kaplan Vysokoškolského katolického hnutí v Praze a v Akademické farnosti u Nejsvětějšího Salvátora a Pavla Banďoucha, který se v České provincii Tovaryšstva Ježíšova věnuje pastorační činnosti. Kniha se jmenuje Rozhoduj se jako jezuita s podtitulem „Krátký průvodce ignaciánským rozlišováním“ a jistě i díky osobním a pastoračním zkušenostem obou bratří s mládeží se trefuje do aktuální potřeby propojovat víru s někdy velmi složitými životními situacemi a čerpat z ní orientaci a posilu i v dnešním světě, aniž by „šustila papírem“ nebo byla jen souborem znalostí a morálních pravidel. 

Kniha je psána čtivým a srozumitelným jazykem, s vtipem i nadhledem. V první části seznamuje čtenáře s životním příběhem Ignáce z Loyoly a s tím, jakým způsobem promýšlel a rozpoznával, kudy se v životě vydávat. Není to přitom žádné patetické líčení svatého obrázku. Právě naopak, je to portrét člověka z masa a kostí, s různými vrtochy a chybami nám zároveň představuje muže, který už ve své době odtušil, čím se dnes zabývá psychologie a péče o duševní zdraví. Člověk je stvořen jak vnímavý mnoha způsoby. Jestliže se Bůh dával a i dnes chce dát poznat, je třeba se svou vnímavostí dobře nakládat, abychom rozuměli sobě, světu i Pánu Bohu. Jistě, čteme Písmo. Ale při svém rozhodování zapojujeme srdce (emoce), rozum i vůli. Když něco z toho potlačujeme, bývá zaděláno na problémy, stejně jako když se něčím z toho necháme vláčet. Je třeba trénovat. A jako v každém vztahu: Poznávat, k čemu nás jaké hnutí vede, jestli k dobrému, k Bohu a životu a k vztahu s druhým, nebo jen k vlastnímu sobectví. Ignác sám v tom selhával a učil se, čímž dospěl k metodě tzv. rozlišování. Duchovní cvičení a modlitby, které z této praxe vycházejí, jsou dodnes křesťany vyhledávány a jsou oblíbené nejen mezi katolíky, ale i v ekumeně. 

Se základními principy a pojmy ignaciánského rozlišování vás autoři seznámí stručně a přehledně a nezapomenou přitom ani na příklady praxe a doporučení. Jako inspirace pro dobu velikonoční se třeba podobné impulzy hodí.

Autorka: Jana Hofmanová

Recenze byla publikována v časopise Český bratr 6/2023. Dostupná je též online.