Tato kniha není jen ovocem mé zkušenosti, ale i plo­dem úsilí Contemplative Outreach Ltd., sítě nábo­ženských komunit snažících se odhalit a plně využít kontemplativní stránku evangelia a podělit se o ni s druhými. Poznatky zde prezentované jsou vytří­beny úvahami, dialogy a především společnou zku­šeností lidí, kteří se od roku 1975 do našeho úsilí zapojili. Proto se kniha přibližuje k hranici součas­ného chápání křesťanské duchovní cesty, pojímané jako způsob života.

Úvod

Tato kniha je výsledkem úsilí o nové pojetí křesťan­ské duchovní cesty, které by bylo blízké soudobým následovníkům Krista. Během prvních šestnácti století církevní historie byla kontemplativní mod­litba uznávaným cílem křesťanské spirituality kněží i laiků. Po reformaci došlo prakticky ke ztrátě tohoto odkazu, přinejmenším jako živé tradice. Křesťan­ská kontemplativní tradice se začala obnovovat ve dvacátém století, a tento proces stále pokračuje.

Na počátku sedmdesátých let uvažovala malá skupina trapistických mnichů v opatství sv. Josefa ve Spenceru v Massachusetts, jak by mohli k této obnově přispět. V roce 1975 vypracoval otec William Meninger metodu kontemplace založenou na klasic­kém díle ze čtrnáctého století Oblak nevědění, nazval ji Centering Prayer – modlitba souhlasu a nabídl ji kněžím na duchovních cvičeních ve Spenceru. O rok později pořídil sérii audionahrávek, které jsou popu­lární dodnes. Odezva na tuto metodu byla natolik příznivá, že byly zavedeny pravidelné semináře pro začátečníky a zpřístupněny širokému okruhu zájem­ců. K úsilí se připojil otec Basil Pennington, který roz­šířil začátečnické semináře o nová místa i účastníky.

V roce 1981 jsem se vzdal místa opata v klášteře sv. Josefa a přestěhoval se do kláštera sv. Benedikta ve Snowmass. Tehdy se začala vynořovat myšlenka na intenzivnější praktikování modlitby souhlasu. V roce 1983 se konalo první intenzivní duchovní cvičení zaměřené na modlitbu souhlasu v Lama Foundation ve městě San Cristobal v Novém Mexiku. Od té doby probíhají intenzivní cvičení v klášteře sv. Benedikta i na jiných místech.

Když v různých oblastech země vyrostla celá řada podpůrných skupin, začala být zřejmá potře­ba určité organizace. Proto byla v roce 1984 zalo­žena Contemplative Outreach Ltd., jejímž úkolem bylo koordinovat úsilí při prezentaci modlitby sou­hlasu lidem toužícím po hlubším využití modlitby v životě a vytvořit takové podpůrné struktury a ma­teriální zázemí pro praktický výcvik, aby mohli své odhodlání uskutečnit. Praxe potom vyvolala potřebu obsáhlejšího koncepčního zázemí, které by umož­nilo lépe porozumět jejím výsledkům a začlenit je do každodenního života.

Kontemplativní modlitba nebyla v křesťanské tra­dici nikdy jen soukromou duchovní zkušeností ve službách seberealizace a „změněných stavů vědo­mí“. Jak v důsledku Boží přítomnosti při modlitbě souhlasu narůstal duchovní hlad, projevovala se stále naléhavější potřeba většího zastoupení kla­sické křesťanské duchovní cesty, která by ale byla v souladu se současnou vědou, zejména s poznatky moderní psychologie.

Jsem přesvědčen, že v současnosti je jazyk psy­chologie hlavním prostředkem, jímž lze vysvětlit očistu nevědomí, ke které dochází v období temných nocí, jak je popisuje sv. Jan od Kříže. Především je, alespoň v západním světě, tento jazyk srozumi­telnější než tradiční jazyk duchovní teologie. Rov­něž umožňuje lepší pochopení psychické dynamiky, s níž musí Boží milost zápasit v procesu očišťování a transformace.

K prvnímu pokusu o vytvoření širšího referenč­ního rámce pro zkušenost kontemplativní mod­litby došlo při setkáních v průběhu dvoutýdenních intenzivních duchovních cvičení v Lama roku 1983. V průběhu dalších let a intenzivních workshopů se jejich forma ustálila. V říjnu 1986 byly tyto semináře nafilmovány, a zrodil se sedmnáctidílný videoseriál s názvem Duchovní cesta. Později bylo doplněno dalších sedm dílů. Seriál spolu se základní knihou Open Mind, Open Heart (Otevřená mysl, otevřené srdce – zatím nepřeloženo), která vyšla poprvé v roce 1986 a poté v reedici v roce 2006, se stal vý­znamným nástrojem skupinové výuky.

Kniha, kterou právě držíte v ruce, rozpracovává myšlenky ze zmíněných videozáznamů. Je to jakási mapa cesty, jež začíná vážnou snahou o praktiko­vání modlitby souhlasu, mapa, která zachycuje vý­znamné milníky na této cestě a také její konečný cíl. Tímto cílem není ani tak dosažení určitého místa, jako spíše kráčet po vytčené cestě s větším odhodlá­ním. V knize se rovněž odrážejí společné poznatky a zkušenosti řady osob dlouhodobě praktikujících modlitbu souhlasu.

Třebaže se kniha snaží o dialog mezi poznatky současné psychologie a mistry tradičního křesťan­ského duchovního myšlení, její hlavní cíl je ryze praktický: poskytnout pevné koncepční zázemí pro moderní praxi kontemplativní modlitby a duchovní cesty. K této cestě nás nevyzývá jen potřeba osob­ního růstu, ale i zájem celého lidského společenství.

Jak si v této knize ukážeme, jednou z největ­ších překážek na cestě duchovního růstu je naše neschopnost jasně vnímat své skryté motivace. Je to naše nevědomí, naše předracionální naprogra­mování z dětství a naše přemrštěná identifikace s určitou skupinou či skupinami, z nichž postupně vyrůstá a upevňuje se naše „nepravé já“ – náš defor­movaný kompenzační sebeobraz. Vliv nepravého já zasahuje do všech oblastí naší činnosti a života, ať si to uvědomujeme, či nikoli.

Modlitba souhlasu, a zejména kontemplativní modlitba, na kterou nás modlitba souhlasu připravu­je, nás konfrontuje s nepravým já několika způsoby: již naše počáteční ochota vzdát se svého povrchní­ho „já“ s jeho programy, asociacemi, komentáři atd. vráží do nepravého já smrtící klín. Při modlitbách zjišťujeme, že naše osobnost sahá hlouběji než jen do svrchní vrstvy našeho psychického vědomí.

Pravidelná kontemplativní modlitba spouští ozdravný proces, který můžeme nazvat „boží tera­pií“. Hluboké spočinutí, jehož dosahujeme při mod­litbě, rozrušuje udusanou půdu kolem emočního plevele v našem nevědomí; naše tělo je jím doslova promořeno. Duše se začíná pozvolna zbavovat nezpracované emoční zátěže nahromaděné v prů­běhu života, a tím se otevírá nový prostor pro sebepoznání, svobodnou volbu a odhalování Boží přítomnosti v nás. Zvyšuje se naše důvěra v Boha, naše spojení s božským léčitelem, které nám dává sílu vytrvat.

Proto je dar kontemplativní modlitby praktic­kým a nepostradatelným nástrojem při konfron­taci s tím, co představuje samotné jádro křesťanské askeze – s ovládnutím podvědomých motivací. Sou­časně kontemplativní modlitba vytváří nezbytné předpoklady a vhodné klima k prohloubení vztahu k Bohu a vede, pokud v ní vytrváme, k trvalé jed­notě s Bohem.

Ukázka z knihy: