
Ukázka z knihy Zenová medicína pro mysl a tělo: Spojení zenové moudrosti, šaolinské školy kung-fu a tradiční čínské medicíny, autor Š’ Sing-Kuej
Léčíme psychické projevy úzkosti, abychom předešli fyzické nemoci
V raných letech své lékařské praxe jsem se zapojila do budování mnoha rehabilitačních středisek v USA, Německu a Kanadě. Má honba za slávou a bohatstvím dosáhla vrcholu, když mě tam začali zvát na přednášky. Při pohledu na plné posluchárny se moje ješitnost rozrostla do nedozírných rozměrů.
Teprve když jsem se pozvolna zotavila z rakoviny, začala jsem si uvědomovat, že postavení a bohatství nám nepatří, jakkoli se může zdát, že ano. Co si vezme člověk s sebou ve chvíli, kdy jeho život končí? Tímto světem pouze procházíme jako návštěvníci a naše cesta trvá jen pár desítek let. Není důvod pro paličatost. Musíme nechat věci být. Mít je všechny a vlastnit je můžeme jen tehdy, když máme srdce dostatečně prázdné na to, aby je všechny pojalo.
Podle moderních vědeckých výzkumů lidské zdraví ovlivňuje mnoho faktorů, jako je dědičnost, stravování, emoce, lékařská péče, rovnováha mezi prací a odpočinkem a prostředí, ve kterém člověk žije. Z toho dědičnost tvoří až 15 procent, jídlo 10 procent, emoce 60 procent, lékařská péče 10 procent a ostatní faktory 5 procent. Klíčem ke zdraví jsou tedy zjevně emoce neboli duševní rozpoložení.
Můžeme to například vidět při vyšetření tepu v tradiční čínské medicíně, kdy i sebemenší změny v emočním stavu ovlivňují vitální energii (čchi) a stav krve, a to se pak promítne do pulzu. Naše emoce a psychika tedy s chorobou úzce souvisejí, neboť mnohé nemoci přicházejí zevnitř. Kdo je nemocný psychicky, je nemocný i fyzicky. Proto často slýcháme o někom, že onemocněl z hněvu, z úzkosti, obav či vzteku.
Naše duševní rozpoložení ovlivňuje tělesné zdraví stejně jako jakákoli léčba. Každá nemoc je důsledkem psychického stavu a vyléčí se, jakmile se psychický stav dá do pořádku. Podle tradiční čínské medicíny se nemoc léčí spíše celkovou péčí než medicinálně a pro celkovou péči o zdraví je stěžejní nejprve upravit pacientův stav mysli, jeho duševní rozpoložení. Rakovina je v očích mnoha lidí nevyléčitelná choroba. A mnozí pacienti s rakovinou opravdu zemřou do jednoho či dvou měsíců po stanovení diagnózy. Nicméně je stále mnoho těch, kteří dál žijí normálním životem. Ve chvíli, kdy mi byla diagnostikována rakovina, jsem si myslela, že bych měla usilovně bojovat. Později jsem však zjistila, že je to omyl. Místo toho, abych se vyčerpávala marným zabíjením rakovinných buněk v těle, jsem zaujala k nemoci vyrovnaný, nebojácný postoj. Nechala jsem ji být a zůstala jsem šťastná a bezstarostná. Tím se zlepšil stav mé mysli a spolu s ním i celkové zdraví.
Udržovat si dobrou náladu
Tradiční čínská medicína zná tři životní principy – esenci, vitální energii a ducha, jinými slovy hmotu jako základní princip, dynamiku a pohyb energie a nakonec duchovní princip, který všemu vévodí. Tyto tři principy jsou pro život nepostradatelné a pro lidské bytosti nedocenitelné, neboť jsou prvotní hybnou silou života každého člověka, základem zdraví a nezbytným předpokladem profesního růstu. Zkuste si vzpomenout, zda jste vůbec někdy viděli úspěšného člověka, který by působil, jako by byl bez energie nebo by na veřejnosti bezútěšně vzdychal. Ovšemže ne! Pokud máte dobrou náladu, přirozeně vypadáte radostně a pozitivně a tento psychický stav zapůsobí i na druhé, třeba na vašeho obchodního partnera, a připraví vám tak cestu k plodné konverzaci. Naproti tomu skleslost se často spojuje s negativismem, jenž přitahuje další záporné věci včetně chorob.
Jak si tedy můžeme udržet dobrou náladu? Nejdůležitější je ukazovat ostatním naše nejlepší duševní rozpoložení. Když jsem prodělávala vážnou nemoc, byla jsem jen kost a kůže a měla jsem málo fyzické síly. Ovšem když přišla návštěva, neváhala jsem ji přijmout. I když jsem potom často kvůli svému neduhu plakala, říkala jsem si, že nebudu svou vlastní bolest a potíže přenášet na druhé.
Druhá věc, kterou musíme udělat, abychom si udrželi dobré rozpoložení, je být v pohybu. Lidské tělo sestává ze dvou druhů energie, z jin a jang. Pokud se nebudeme ve dne hýbat, nebude se tvořit jangová energie. Jak bychom pak mohli být silní a zdraví? Jestliže zůstáváme aktivní do noci, jangová energie se nepřemění v jinovou, a v takovém stavu nemůžeme usnout. Podívejte se na děti kolem sebe. Přes den pořád pobíhají a v noci pak spí jako dudci, usínají hned, jak zaboří hlavu do polštáře. Některé děti se neprobudí, ani když spadnou z postele. To je dokonalá ukázka rovnováhy mezi jin a jang. Když budeme přijímat druhé s energií a elánem, bude z toho mít prospěch naše tělo i duše.
Nebýt otrokem hmotných statků
Pan Liou, zámožný laický buddhista, měl diagnostikovanou rakovinu jater. Obrátil se na mě s dotazem: „Před pěti nebo šesti lety jsem přestoupil k buddhismu a každý den zhruba půl hodiny deklamuji buddhistické texty. Jak to, že jsem dostal rakovinu? Skutečně Buddha existuje?“
Věděla jsem, že jde po stejné cestě, po jaké jsem kdysi procházela i já. Cítil přesně to, co jsem cítila já. Byla jsem přesvědčená, že o těchto otázkách nějakou dobu přemýšlel. Kamkoli jsem přišla, když jsem byla zdravá, byl pro mě prvořadý osobní prospěch a materiální pohodlí, ale když jsem onemocněla rakovinou a byla upoutaná na lůžko, uvědomila jsem si, že peníze mi život nezachrání, i kdybych jich měla sebevíc.
Proč v dnešní době tolik lidí trápí deprese, úzkosti či poruchy s bludy? Proč lidé špatně spí a ztrácejí chuť k jídlu? Důvod je prostý. Jejich srdce jsou vyčerpaná a oni sami příliš pevně setrvávají v honbě za hmotným ziskem. Závidí druhým jejich úspěchy, snaží se pro sebe získat všechno, co chtějí. Nejsou ochotni vzdát se menších výhod a nepřestávají se honit za většími výhodami a soupeřit mezi sebou. Žijí v emočním vypětí a nedovolí svým podřízeným žádné chyby. Jsou zaslepení hněvem a stěží dokážou uvidět svou pravou přirozenost. Podle tradiční čínské medicíny hněv oslabuje játra a způsobuje nemoci.
Většina lidí v tomto světě ztratila svou pravou přirozenost, vzdali se sebe sama v honbě za slávou a hmotným ziskem. Někteří i poté, co přestoupili na buddhismus, stále vypadají nezdravě a jsou vyhublí, od mládí jim chybí síla. To ukazuje, že jejich pozemská přirozenost zůstala nezměněná. Stále vyznávají určité společenské postavení, bohatství a slávu a usilují o ně, a právě to jsou zdroje nemoci. Teprve tehdy, až tito lidé naleznou své pravé já a začnou žít přirozeným, čistým životem, mohou dosáhnout fyzického zdraví.
Ukázka z knihy: